Moje začátky ve skutečnosti nejsou zakořeněny ve skateboardingu, ale v ledním hokeji. Vyrůstal jsem v malé vesničce na Moravě, kde skateboarding neměl prakticky žádnou historii ani zázemí.
V době covidu se ale všechno změnilo. Hokej, který byl do té doby mojí největší vášní, začal pomalu ustupovat skateboardu. Tehdy jsem neměl ani tušení, že díky prknu jednou procestuju svět. Už po prvním roce mi došlo, že hokej nebude mou cestou. Přišly první závody, kde jsem poprvé vplul do té opravdové skateboardové komunity, a hned ten první se mi podařilo vyhrát. V tu chvíli jsem měl jasno: závody, davy fanoušků, plné tribuny a hlavně – olympijské hry.
Od té doby jsem ušel kus cesty. V roce 2021, jen rok a půl od mých začátků, jsme s pomocí táty a lokálních firem vlastnoručně postavili náš krytý skatepark. Chtěl jsem ale, aby skateboarding na Moravě rostl se mnou, a tak jsme s tátou založili skateklub moravia. Začal jsem tam zadarmo trénovat děti a pomáhal jim se zlepšovat, protože mi dávalo smysl budovat komunitu tam, kde předtím nic nebylo.
Pak přišlo první mistrovství republiky, kde jsem v kategorii U23 skončil druhý, hned za svým tehdejším idolem Honzou Navrátilem. V té době jsem se také stal oficiálně členem české reprezentace, což byl první velký krok do světa velkého sportu. Ani jsem se neotočil a ozvali se první partneři, kteří při mně stojí dodnes a patří jim za to velké díky.
Můj první velký úspěch ve světě přišel kolem roku 2022 na World Rookie Tour v Innsbrucku, kde jsem vybojoval stříbro. To byl ten moment, kdy jsem si uvědomil. Následoval rok 2023, kdy jsem se umístil na 4. místě v Hamburku a bronzem na Interskate. Mezitím jsem objížděl Český pohár, kde jsem se stabilně držel v TOP 3 nebo rovnou vyhrával.
Potom přišel zlomový moment na Extreme Barcelona. Tenhle prestižní evropský závod jsem vyhrál, což se předtím žádnému Čechovi nepodařilo. Byl to historický úspěch pro český skateboarding. Právě díky těmto výsledkům jsem se stal součástí OLYMP týmu (Centrum sportu Ministerstva vnitra), což mi dalo profesionální zázemí, které jsem pro další posun potřeboval.
Doma jsem si pak dvakrát po sobě došel pro titul mistra ČR do 21 let. Klíčový byl rok 2025, kdy jsem poprvé nastoupil v hlavní kategorii proti tehdejším českým stálicím. Hned při první příležitosti se mi podařilo zvítězit a stal jsem se úřadujícím mistrem ČR v „dospělých“ a zároveň obhájil titul do 21 let.
poté jsme zamířili přímo na Mistrovství světa do São Paula. Tam se mi podařilo dosáhnout dalšího historického milníku – jako první Čech v historii jsem se probojoval do čtvrtfinále mistrovství světa. Tenhle výsledek mě vystřelil do TOP 45 na světě a dodal mi obrovskou motivaci. Dnes už to není jen o snech, ale o jasné cestě k olympijskému SNU.
